Spálit a zapomenout...

13. dubna 2007 v 14:45 | Tjen Welion |  Střípky ze života mého...
Stojíte na rozcestí a čeká vás rozhodnutí... Už se k němu nikdy nevrátíte, nevíte, co by se změnilo, kdyby ste se rozhodli jinak. Co se vám honí hlavou? Jak reagujete? Jak se cítíte?

Seděla v kruhu ze svíček, v ruce držela list papíru a natáčela jej ke světlu, aby mohla lépe přečíst, co na něm stojí. Došla až na konec textu a úsměv jí vymizel z tváře, lehce stiskla útržek papírku v ruce, zadívala se do plamenů.

"Ne, to neudělám!"
"Musíš!"
"Nemůžu!"
"Zdržuješ!"
"Nemůžu!"

Zadívala se na malý zmuchlaný papírek, možná byla chyba psát na něj tyhle věci... To jméno, to jedno jediné jméno...

"Tak už ho spal, je to jen hra!"
"Nejde to..!"
"Ostatní čekají, jdi už!"
"Vím... Stejně nemůžu!"
"Tak spal to druhé"
"Ne!"

Konečně se odhodlala, utrhla část papírku a přiblížila ho k plamenům.

"Promiň!" Zašeptala a hodila hořící lístek do talíře, kde už ležely další.

"Je to jen slovo!"
"Ne, je to přítel!"
"City a vzpomínky ti zůstanou i bez toho!"
"Ne, nezůstanou... Nechci je! Jsou pryč!"

Smutek se pomalu usadil v jejím srdci, slzy se hrnuly do očí... Zahnala je, alespoň pro tuto chvíli a vstala, odešla z kruhu, hlavu plnou myšlenek, vzpomínek... Pomalu se je snažila vytěsnit, jakoby shořely spolu s oným lístečkem. A opravdu, zůstaly tam, ležící v popelu... Jen sundat ty růžové brýle a uvědomit si to jí trvalo tak dlouhou dobu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zidgor Zidgor | 13. dubna 2007 v 15:35 | Reagovat

No tohle comment nepotřebuje... A ani se o něj nebudu pokoušet. Mluví to samo za sebe...

2 Gwenis Gwenis | 13. dubna 2007 v 16:32 | Reagovat

Souhlasím se Zidgorem. Dokážu si to živě pedstavit brrr v některých pasážích mě až mrazilo ....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama