Vejci na vladaře - tak trochu jinak...

15. dubna 2007 v 12:11 | Tjen Welion |  Bronťárny
O tom co se dělo po celý víkend jsem už zde zprávu podala, ale teď se na "Vejce" podívám ještě z jiného hlediska... Berte to jako takový rozhovor mého optimistického a pesimistického JÁ :) Samozřejmě rozhovor zcela fiktivní, před pár minutami vymyšlený, což je poznámka pro ty, kteří by se mi snažili třebas vnutit nějakou tu návštěvu v psychiatrické léčebně :) Snad se mi tím podaří alespoň trochu přiblížit moje pocity z takové krásné víkendovky...

Pátek:

"Stejně tam přijdeš, všichni se budou znát a tebe si nikdo ani nevšimne!"
"A co když ne? Určitě tam bude ještě jeden takovej člověk jako já... Doufam."

Děvče s krosnou na zádech a s květináčem v ruce (tedy já :) ) se blíží ke skupince lidí. Zastavuji se opodál a lehce nedůvěřivě si je prohlížím...

"To jsou oni?"
"Určitě!"
"Co když ne?"
"Di a zeptej se!"

Přistupuji ke skupině, spatřuje vrhlík s vajíčkem, začíná seznamovací kolotoč..

"Vypadají celkem fajn, nemyslíš?"
"Tentokrát musím souhlasit."
"A vidíš, neznají se.. Hurá!"

Vlak za chvíli odjíždí, skupina se již nemůže více zdržovat i přes odcizený batoh.. Začíná běh na nástupiště.

"Zase běh, to ne - sná - šim!"
"Tak se otoč a jeď domů!"
"Zapoměň!!"

Konečně ve vlaku, někdo sehnal místo, jiní stojí v uličce, nepatrně se rozhlížím kolem sebe, Tomáš se usmívá :)

"Ten úsměv patřil mně?"
"Těžko!"
"OK, kdo stojí za mnou?"

Odcházíme do druhé poloviny vagonu, my chápejte jako Ivča, Danča, Klára...

"Tak s těmahle dvěma si budu rozumnět určitě!"
"Ještě se neraduj..."

Vystupujeme z vlak, čekají nás organizátoři...

"Je nás tu dost, viď? Třeba nakonec opravdu zapadnu.."
"Ty? Nikdy!"
"Ale jo, vidíš měla jsem pravdu!"

Rozdělujeme se na skupiny, já dostávám roli mluvčího... Tedy ne že bych byla málo užvaněná :)

"Mam za ně mluvit? Já? To snad ne!"
"Jo od toho máš tu díru pod nosem..."
"Fajn, já mluvim, Lucka myslí, to by šlo, ne?"
"No jasně, všechno nechat na ostatních, srabe!"

Konečně stojíme před branami zámku a za chvíli už se usazujeme v kuchyňo jídelně...

"Zvládly jsme to, je to tu krásný..."
"Je tu zima!"
"Všude hledáš negativa!"

Hrajeme naší scénku, proč je nejlepší jít vejci na vladaře... Potom co nám Kubovo dkupina nechce hrát dobytek, ukořisťuji mimo jiné roli slepice..

"No jo, ta slepice by mi šla.."
"Jo, skoro ani hrát to nemusíš!"

Večer probíhá v duchu seznamovacích a dalších nemálo šílených her...

"Tady se mi bude vážně hodně líbit!"
"To říkáš teď, když si jen hrajete!"

Šplhám na stůl a mám skočit do připravených rukou ostatních... Teda vlastně jen pozadu padat... Ale to se lehko řekne, že :)

"Vážně mam skočit?"
"Ne, spadnout!"
"Co když mě nechytí?"
"Nahoru nepoletíš, dole tě najdou!"
"Já se bojíííííííííím! - Jé, chytili!"

Hry končí, steleme si pelíšky, většina se snaží vejít na koberce...

"Bude se tu krásně spát!"
"Víjimečně souhlasim..."

Spím, tvrdě, že skoro sni ta zima mi nevadí :)

Sobota:

Probouzím se šoupáním židle, za chvíli začíná Veverka s Honzou hrát na kytaru a ještě s Pavlou zpívat...

"Jé, skvělý budíček!"
"Budíček neni nikdy skvělej!"

Rozcvička s vejci na nádvoří, jedno vajíčko se nějak při pohybu mezi mnou a Dančou odporoučí na onen svět :D

"A co když nějaký vejce rozbiju?"
"Tak budeš za blbce, co jinýho!"
"A je po něm..."
"Tele"

Po rozcvičce jdeme na snídani. Krásně jarně vypadající snídani..

"Mňam, snídaně!"
"Jako Hobit."

Po jídle nás čeká práce, tedy nejdříve musíme donést pracovní náčiní...

"Hrábě? Pozor na mě, ať někomu neublížím.."
"No jo, skoro ani odnest to neumíš!"

A pak už jen hrabat, vyhazovat.... :) A trošku pozlobit řidiče našeho bojového vozu. "Tomáši, pozor na sasanky :) "

"Šišky, větve a hop s tim pryč.."
"Trochu jednotvárný, ne?"
"Ne... A pozor na sasanky!"

O několik hodin a pár set šišek později (berte s rezervou) :

"Oběd? To už?"
"Si ho ani nezasloužíš.."
"Ale hlady se umřít nechystam!"

Po obědě nás čeká procházka na Dlaskův statek na Velikonoční trhy:

"Na statek? Wow..Jdu pro foťák!"
"A zase bude otravovat s foťákem! Maniaku!"

Na statku se hraje divadlo... Čert a Káča..

"Jéé divadlo, jdeme se koukat!"
"Ne! Jdeme se tu projít!"
"Máš pravdu, jdem..."

Procházíme se po okolí statku, ale jdeme se podívat i dovnitř. Potom si ještě jdeme s Luckou uplést pomlázku na kluky :)

"A jaj... Pomlázky. To bude zase pondělí!"
"S tim si měla počítat, už když si jela!"

Vracíme se zpět...

"Krásné zpestření dne taková procházka!"
"Bolí mě noha!"
"Tak na to nemysli a jdeme!"

Doděláváme práci v parku..

"A je hotovo, paráda."
"Jen by to mohlo být víc vidět, nenacházím rozdíl!"
"Máš koukat pořádně!"

Nacházíme a luštíme šifru, musíme si udělat "uniformu" :)

"Budeme savovat, už se těším, jak to dopadne."
"Katastrofálně, jako všechno na co sahneš!"
"Asi jo.. No uvidíme!"

Dodělávám "akční" tričko (Nebo jak se říká triku z nějaké akce). vypadá jako černé triko s rozmazanými světlými fleky na břiše - což opravdu nebyl záměr...

"Mělas pravdu, nepovedlo se.."
"Vždycky mam pravdu!"
"Asi jo.. Ale vidíš, jemu se ta šablona líbí. "
"A hlavně se mu povedla!"

Usazujeme se v kuchyni, Veverka vyndavá dopis, začíná se shánět mluvčí... Tomáš má poznámky k mému čtení :)

"Mluvčí? Já? Už zase? Já jen chtěla číst.."
"Aspoň si to příště rozmyslíš!"

Jdeme do jeskyně, za mnou se ozve hláška: "Ježiš to je trapný..!"Jako bych slyšela náš EMO Dark klub.

"Nesnášim slovo trapný!"
"Vykašli se na ní, je to její věc!"
"Stejně mi to leze na nervy! Tak krásně to mají připravený!"

Přicházíme do jeskyně, kde nás čeká průvodce.. Nepopsatelné, ostatně jako celý tento večer...

"Nádhera.."
"Tentokrát nezbývá než souhlasit... Hele, asi bys měla mluvit!"
"Co? Jo.. Aha.. Dobře.. Tak.."

Držím v ruce papírek a svíčku a přemýšlím nad svým štěstím... Vlastně ani moc přemýšlet nemusím :)

"Štěstí? Tak to je jasné!"
"Nepiš to tam!"
"Musim!"
"Nedělej to, radim ti dobře!"

Vracíme se do naší "spací místnosti", teď změněné na území čarodějky... Všude svítí jen svíčky:

"Jůů tady se to změnilo"
"Aby nechytnul koberec!"

Nastává fáze pálení jedné z podob štěstí... Těžko se jí vzdává, velice těžko...

"Ne, to neudělám!"
"Musíš!"
"Nemůžu!"
"Zdržuješ!"
"Nemůžu!"
"Tak už ho spal, je to jen hra!"
"Nejde to..!"
"Ostatní čekají, jdi už!"
"Vím... Stejně nemůžu!"
"Tak spal to druhé"
"Ne!"
"Je to jen slovo!"
"Ne, je to přítel!"
"City a vzpomínky ti zůstanou i bez toho!"
"Ne, nezůstanou... Nechci je! Jsou pryč!"
"Já ti řikala, ať to tam nepíšeš!"

Hromádka neštěstí sedící na chodbě... :(

"Co se děje?"
"Jdi pryč!"
"Ne, prosím zůstaň!"
"Nic mu neříkej, zapomeň na to!"
"Máš pravdu.."
"Tak mlč.."
"Ne, nejde to.."
"Ať už jde pryč!"
"Ne, ať tu zůstane, nechci být sama!"
"Ale chceš, proto si sem šla, pamatuješ?"
"Možná..."
"Tak jdeme! Vidíš, rušíš.."
"Fajn, jdeme spát..."

Lezu do spacáku, v hlavě zmatek, slzy na krajíču...

"Asi neusnu.."
"Můžeš si za to sama, mělas mě poslechnout.."
"Ale nejsem jediná.."
"Moc nad věcma přemýšlíš..."

Po delší době usínám... S přestávkami na postupné utahování spacáku, aby mi nebyla zima...

Neděle:

Opět kytarový budíček...

"Hned je člověku líp, když se dobře vyspí.. A i ten budíček je parádní!"
"Najednou jsme optimisti.. Dovol abych ti připomněla večer.."
"Zklapni!"

Kvůli rozcičce ani nemusíme vylézat z pelíšků :)

"Rozcvička ve spacáku? Jů!"
"Jen se nezabij..."

Po snídani se chystáme na procházku.. Trochu delší procházku... Kotník od včera stávkuje...

"Celodenní výlet? Tak ten asi nezvládnu.."
"Rozumná řeč, zůstaň tady!"
"To tu budu celý den sedět jako trubka?"
"Jo.."
"NE! Jdu taky!"

Ivča musí jet domů, má moc práce... Stejně jako Pavel a Jana...

"Škoda že musí jet, je fajn, viď?"
"Jo je.. Tak už se rozluč a jdeme!"

Kdesi asi tak ve čtvrtině cesty na zatím nepříliš vysokém kopci:

"Ten další kopec už mě asi zabije!"
"Neskuč a jdi, sama si to chtěla!"
"Chtěla, taky to zvládnu!"
"Ty? Moc si věříš!"

Pod dalším velice vysokým kopcem, Honza se mě snaží přesvědčit, že jdeme zpět do Turnova:

"Vrátit se? Ne! Nezkazím den ani sobě ani vám!"
"To už si stejně udělala, tím že si šla!"
"Asi máš pravdu! Ale teď už jde o něco jinýho, překonam sama sebe!"
"Tvrdohlavče!"

Nahoře na onom vysokém kopci, ležím jako mrtvolka na skále.. S díky odmítám návrhy na odnesení... Zatím není třeba :o)

"Zastávka! Hurá!"
"Vrať se!"
"Ani nápad! Teď už to bude jen lepší! Doufam..."

Konečně na Hrubé Skále... Teď už je jen cesta domů..

"Teď už jen dojít zpět."
"Aby tě nakonec někdo opravdu nenes na zádech!"
"I kdybych měla po kolenou dojít, tak ani náhodou!"
"Ještě za to budeš ráda..."

Konečně před branami...

"Vidíš, jsme tu! A zvládla jsem to.."
"Ale jen si tim potvrdila, jak moc si paličatá!"
"To na tom nic nemění!"

Vesničané přicházejí k vladaři:

"Hele, jako opravdový vladař."
"Spíš rozmazlenej princ.."
"Proč, králové byli i mladí..."
"Když myslíš.."

Vladař Honzík se zakusuje do vejce a padá mrtev k zemi...

"Být to ve skutečnosti, tak je mi ho snad i líto.."
"Blbost, jen si neumíš spojit roli s osobou.."
"Jo, to asi fakt neumim.."
"Tak se o to ani nesnaž a poď.. Sakra zandej už ten foťák!"
"Jo, jasně, už jdu, už jdu!"

Pavla nám nachystala výbornou večeři... Zápasím s hůlkami, abych se vůbec najedla...

"Slavnostní hostina.."
"Jídlo.."
"Nemůžeš v tom někdy vidět něco víc?"
"Asi ne! A nevypíchni si oko!"
"Provedu..."

Večerní čtení pohádky a hraní na kytaru... Chlapík s oběma rukama levýma a nohama ještě levějšíma v podání Veverka vypravěč, Honza herec.. Nezapomenutelný zážitek..

"Mě se tu tak strašně líbí!"
"A zítra jedeš domů! Ráno!"
"Nechce se mi!"
"Musíš!"
"Já vím.."

Sleduji hraní Bangu... :)

"Jdi spát!"
"Nechci... Vždyť už zítra jedu, prospím se ve vlaku!"
"Jdi!"
"Dobře.. Ale byla to nádhera. Teda pořád je!"
"Zalez a spi."

Zalezlá ve sacáku, Tomáš strašně chrápe.. :o) neúspěšně se ho snažím přesvědčit, že by toho mohl nechat :o)

"Nemůžu usnout."
"Ještě aby jo, když tady tak chrápe!"
"Tím to neni!"
"Nemělas jezdit, pak by tě netrápil odjezd!"

Spím... Občas :)

Neděle:

Budíček pomlázkou a milým slovem...

"To už je 6?"
"Jo, chtěla si přece vstávat!"
"Ale ne... Já nechci domů!"
"Tak si tu zůstaň. Třeba v expozici strašidel, zapadneš!"

Honza odjíždí domů...

"Bude se mi stýskat."
"Pusť ho, zdržuješ!"
"Jo, pravda... Se přeci ještě uvidíme!"
"To určitě. A co ten kapesník?"
"Zapomněla sem!"
"Kecáš, podvědomá záminka!"
"Blbost! A víš to moc dobře!"
"Tak fajn... Ale kdyby byl někoho jinýho..!?"
"Mlč už!!"

S Pavla, Veverka, Lucka, Tomáš, Danča a já se přesouváme na vlak.. Veverka s Pavlou jsou značně vepředu, ostatní se snaží brát ohledy na mě... Ještě aby jim to kvůli mně ujelo...

"Proč je to nádraží tak daleko?"
"Tak hrozný to zase neni!"
"Mě to pro dnešek uplně stačí."
"Pohni zadkem, utečou ti!"
"Rychlejš to nejde!"

Ve vlaku potkáváme dvě německé dogy :)

"Jé pejsci!"
"Sežerou tě, dej jim pokoj!"
"Chci si je vyfotit!"
"Už zase?!"

Loučení v Praze na nádraží:

"Mě se tak nechce domů!"
"Rozluč se a zmiz!"
"Nechci!"
"Budeš muset!"
"Já vím!!"
"A čeká tě učení!"
"O to víc se mi nechce!"

Poslední čekající na nádraží se mnou je Lucka, tak aspoň ještě jdeme do kavárny na rakvičku...(nehledejte v tom žádnou symboliku). Pak už ale odjezd domů...

"No vidíš, jsou pryč!"
"Jo.."
"Tak už zalez do vlaku nebo ti ujede..."
"Máš pravdu."
"Přestaň se tvářit jako chudáček!"
"Moc to uteklo..."

Sedím ve vlaku, sepisuji osnovu článku, prohlížím fotky, smutním... Stejně tak je to i doma...

"Přestaň už si prohlížet fotky a začni něco dělat!"
"Dneska? To už asi nepůjde.."
"Dobře, si nemocná, to tě omlouvá!"
"Jenom to? Když myslíš...!"

Tak a to je vše přátelé :) Tádý dádý dádý dá :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gwenis Gwenis | 15. dubna 2007 v 19:08 | Reagovat

:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D :-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D:-) :-) :-) :-) :-D :-D :--D :-D :-D :-D

2 Lucka Lucka | 15. dubna 2007 v 22:28 | Reagovat

Ehm...kde  vzalo kterekoliv tvé já takovy nesmysl jako že já myslím? Takový námaze se už ze zasady vyhýbám 0;-)

3 Tjen Welion Tjen Welion | 16. dubna 2007 v 21:11 | Reagovat

Teda sestro.. Tě asi zakousnu :D

mnoo Lucko, já nevím koho napadly ty informace... :D

4 Lucka Lucka | 30. dubna 2007 v 13:11 | Reagovat

Ehm...to byla nehoda O:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama