Středověké tržiště v Přešticích

13. května 2007 v 18:48 | Tjen Welion |  Nebrontí akce..
Oslavy vítání jara doprovázelo v našem vidlákově středověké tržiště. Alespoň podle názvu.

Ovšem někteří stánkaři měli zřejmě poněkud zkreslené představy, co se na takovém tržišti vyskytovalo. (Průchod přes pokladnu a zaplacení 40 Kč za vstup snad ani nemusím počítat.) Hned v prvním stánku totiž prodávali plyšové běhací fretky s baskatbalovými míči, vedle v občerstvení zase měli v jídelníčku čínské nudle, ale jako nejvýraznější zvěrstvo jsem považovala stánek s barevnými parukami (když říkám barevnými, tak myslím i zeleno, modro, žluto červené a podobně.) Ovšem právě tato prodejna byla nejnavštěvovanější a zřejmě měla i největší tržby... O ty ostatní už takový zájem nebyl, koho by totiž zajímaly dřevěné šperky, poháry na víno, kované přívěsky, všelijaké speciální pochoutky, dřevěné hračky... Proč by si totiž děti hráli s dřevěným koníkem, když můžou mít nejnovější model od Barbie, s růžovou hřívou, nebo s dřevěným vozíkem, když Lego přece vyrábí auta, ze kterých složíte třeba robota? K tomuto všemu vyhrávala na pódiu hudba, někdy velice dobrá, jindy už o něco méně povedená (takový Marťan hraje na banjo 100x lépe než ten vystupující, ale to sem nepatří.) Celkový dojem z tohoto "pokusu o středověk" zachráili alespoň na chvíli dva rytíři. Pan Edmund z Valiere a pan Gaston de Camarque, kteří vjeli na svých koních do prostor tržiště, několikrát ho objeli, zapózovali fotografům, zanechali "dáreček" pod jevištěm a zamířili do nejbližší krčmy, kde dostali poněkud nestředověký pohár s tekutinou, kterou by ve 13. století také těžko hledali, ale pivo si dát nemohli, přeci jen řídili :)
Tržiště jsem opouštěla kolem 6 hodiny večerní a zamířila jsem ještě k ohradám pánů rytířů, kteří trénovali na zítřejší turnaj. Pan Gaston přítomné oslňoval svým půvabným vzhledem, pan Gaston jízdou na svém koni "v plné zbroji" a pan Adam d`Enco oslňoval jízdou na neosedlaném koni, bez uzdy na kterého prostě jen tak z rozběhu vyskočil a už se cvalem proháněl ohradou. A mě nezbylo než jen s obdivem přihlížet a tiše závidět... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama