A uzřel trpaslík Supí doupě... Středa 1.8.2007

28. srpna 2007 v 17:24 | Tjen Welion |  S.U.P.i
-

Ráno přichází s výkřikem: "Domobranáááá náááástup!", na který někteří reagují rychlím oblečením a přesunem ven, jiní nevrlým vrčením, či nereagují vůbec. Zatímco domobrana venku cosi nacvičuje, ostatní se pomalu zvedají ze svých postelý, konají hygienu a všichni se tajně radují, že nejsou v domobraně.

Snídaně e velmi dobrá a rychlá, svůj pobyt a samozřejmě i stravování si přeci musíme odpracovat. A tak v 7 ráno stojí všichni učni i cechmistři nastoupeni před hostincem, "muži" jsou naloženi na vůz
a odvezeni k pokáceným stromům, které musí rozštípat pomocí kalačů. "Ženy" zůstávají u hostince a skládají dřevo do sklepení a na volný plac před ním. Práci si krátíme povídáním, zpěvem... Prostě nám to utíká velmi dobře, za chvíli je čas na svačinu, zase nějaká ta práce a rázem je oběd. Většinu jídelních nádob si téměř dobrovolně bere k umytí zloděj Honza,
a tak poskytuje ostatním prostor pro pár minut odpočinku navíc. (řekněme tak 2 minuty, co by jinak trávili mytím vlastních misek :) ). Odpočinek ukončí až rozkaz shromáždit se před hostincem, sám Markýz se na nás totiž přijede podívat,. snad i nějaký úkol pro nás bude mít.
A tak se všichni snaží co nejlépe obléct, aby nedělali ostudu před tak důležitou návštěvou. Ale to už markýz přijíždí a my tedy vybíháme ven, ředíme se podle cechů a ukláníme se Markýzi a Markýze. Jen jeden zlodějíček musí dělat pořád problémy a pokusí se okrást samotného Markýze, je však válečnickým cechmistrem odkázán do přijatelných mezí a pod pohrůžkou trestu se stáhne do ústraní.
Díky této příhodě v nás Markýz zřejmě lehce ztrácí důvěru, ale nakonec je přesvědčen, že mu budeme věrně sloužit. Než nám však zadá jakýkoliv úkol, chce poznat naše bojové schopnosti, a tak se scházíme všichni v bojové aréně, kde se máme utkat všichni mezi sebou až do posledních tří mužů, či žen.
My kouzelníci se dohodneme, že v rámci cechu na sebe rozhodně nebudeme útočit, a že se spojíme proti všem ostatním. Strategie by to nebyla špatná, kdybychom nebyli 4 proti.... No proti opravdu veliké přesile! Ve chvíli kdy Markýz oznámil začátek turnaje, ozval se odkudsi výkřik: "Na kouzelníky!" a za chvíli už dostávám první zásah, druhý a klesám v bezvědomí k zemi. Probírám se až ve chvíli, kdy nás oživuje náš kouzelnický cechmistr Pája, který nám vyléčí veškerá zranění způsobená zásahy válečníků a my tak můžeme sledovat konec boje a poté potleskem přivítat tři nejlepší válečníky. Zloděj Honza se opět projevuje jako nenechavec a nevděčník a pokouší se okrást kouzelnického cechmistra přímo ve chvíli, kdy léčí jeho rány, utrpěné v boji. Markýz s Markýzou ještě odmění naši snahu pár čtvrťáky, na které se vrháme jako kobylky a již společně odjíždějí. My se navracíme do hostince a čekáme na další možnost výdělku. Ta se naskytuje hned za chvíli, když k nám přiběhnou dvě ženy z vesnice. Jejich bratry pokousal vlkodlak a ti čtyři nešťastníci se toulají kdesi po lesích. Slíbíme jim pomc, bude - li v našich silách a ony za chvíli přivádějí "zaklínače vlkodlaků", podivnou osobu zahalenou do spousty kožešin, která s námi nechce jít, trvá na tom, že mu máme vlkodlaky přivést sem. Usuzujeme, že je to nemožné, komusi se podaří muže přesvědčit, že má jít s námi, a tak se vydáváme do lesů. U lesního jezírka poprvé spatříme jakýsi pohyb a opravdu, ve chvíli kdy se přiblížíme , vyskočí na nás první vlkodlak. Několik dobrodruhů se na něj s holýma rukama vrhá, sráží ho k zemi, brání se kousancům. Za chvíli je tak vlkodlak povalen, spoután a dopraven k zaklínači. Ten mu do tlamy nalije nějaký odporně vypadající lektvar a za chvíli se nám vlkodlak začne vracet do své původní lidské podoby, lehce zmaten, co se to s ním stalo. My mezi tím lovíme další tři vlkodlaky, které zřejmě přilákala zvědavost, co se stalo s jejich druhem. Někteří dobrodruzi, jako Kocour neváhají i do mraveniště pro vlkodlaka skočit (kdo z nich byl asi víc pokousaný??). Konečně ulovíme všechny 4 vlkodlaky a všem je podán léčivý lektvar. Za nedlouhu už tu stojí 4 zmatení muži, snaží se ze sebe sundat ještě poslední zbytky chlupů, sem tam ještě prskají odporný lektvar a nechávají se odvést zpět do vesnice. Jejich sestry nám náležitě zaplatí za naši práci a my se vracíme s dobrým pocitem zpět do hostince na večeři.
Po jídle ke mě přichází Válečnice Kučkučkula, že shání několik dobrodruh na splnění složitého úkolu. Přijímám zálohu 1 zlatý a stávám se tak součástí družiny, která má za úkol zastavit karavanu vezoucí nebezpečný artefakt a zlého druida. Úkol je jednoduchý, zabít druida, zničit artefakt a nenechat se při tom zabít.. :)
A tak naše družina ve složení kouzelnice, kouzelnice, kouzelník, válečník, zloděj, zlodějka vyráží do lesů, kde má karavana projíždět. Zlodějka Blejk nastraží na cestu složitou past,kterou obratem zlikviduje člen naší družina, kouzelník David. Příjezdu karavany vyčkáváme velmi dlouho, odkudsi k nám zaznívají zvuky boje. Kučkučkula vyráží na průzkum. Brzo nás však napadne jiná skupina, válečník Jiřík přivede do bezvědomí 4 členy naší skupiny. Naštěstí nám pomůže náš zloděj Jirka, kouzelníci vyléčí sebe a ostatní okolo a lehce tím překvapí druhou skupinu, která čekala, že jde dorazit 2 polomrtvé a ne to, že před ní bude stát 6 lidí v plné síle a kouzelníci budou vrhat jedno kouzlo za druhým (ať žije Bánší a léčení za 1 mag :) ).
Přes veškerou naši snahu jsme dosáhli jen toho, že někteří zůstali naživu, ale artefakt jsme ani očkem nezahlédli a druida jsme také nezabili. Jeho ochranka byla na nás moc silná.
Po tak náročné akci se vracíme do hostince, kde uléháme nabrat síly, protože ráno nás čeká práce a na únavu není opravdu čas...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama