A uzřel trpaslík Supí doupě... Čtvrtek 9.8.2007

9. září 2007 v 18:39 | Tjen Welion |  S.U.P.i
-

Mám pocit, že celé dopoledne jsme zaspali (on to tedy asi nebyl jen pocit :) ) Protože se vstával někdy na oběd. Jeden z válečníků , Jiřík, je povolán do jiné jistě důležité akce a tak balí a opouští hned po jídle město. Někdo si po obědě šel ještě lehnout, opět se hrálo na kytaru a zpívalo, já se přidávám k Marblovi a vyrábím nějaké blbinky z drátku. Na rozdíl od Marbla mi to zrovna moc nejde, takže pod jeho rukama vznikají úžasné výtvory a pod mýma rukama se tak akorát kroutí drát do tvarů, které opravdu nezamýšlím... Tuto činnost nám přeruší příchod dvou učenců, kteří od nás odkoupili klíče (pamatujete se ještě? ty 4 klíče o které jsme se tak dlouho do noci prali...) a sdělují nám, že s nimi odemkli tajnou komnatu, kde našli dokumenty o svítícím dřevě, jeho využití... No namluvili toho opravdu hodně, ale měla jsem pocit, jako bychom mluvili s Akolitou, jenže teď tu byli rovnou dva naráz, takže jejich povídání dávalo smysl ještě míň.. opravdu jediné, co jsme se dozvěděli bylo to, že v našem království dřeva ubývá, zatímco v sousedním království je dřeva stále dost. A tak se král rozhodl, že uloupí dřevo v sousedním království, aby mohl pokračovat ve stavbě kanalizace a všeho možného dalšího. To vyvolává mnoho otázek, na které ovšem ani jeden z učenců není schopen odpovědět. A najednou se objeví sám král, který se nám snaží vysvětlit, jak moc je důležité abychom uloupili v sousedním království to dřevo. Laďka se pokusí vyvolat vzpouru a většina přítomných s ní souhlasí. Laďka se rozhodne, že sama zorganizuje výpravu za dřevem, dělí lidi do dvojic, vymýšlí, kam je poslat.. Král tedy odchází, provázen ne právě přívětivými výkřiky.
Následuje opět hromadné pospávání, ale i nějaká ta práce - alchymisté se ocitají v obležení lektvarůchtivých lidí, mezi ně patřím i já s Honzou. Svoje lektvary si musíme u Lucky odpracovat. Náš úkol je jednoduchý, dostaneme několik pergamenů, jeden vzorový text a už přepisujeme svitky. Ještě že jsme oba gramotní, jinak by to asi nešlo. Celý večer se nese v duchu dlouhého a napjatého čekání, protože nám Pája oznamuje, ať si všichni kromě "chromých" zabalí spacák, karimatku a všecko, co by se jim mohlo hodit a počkají. Já jsem zařazena mezi chromé, takže mě večer asi nic moc zajímavého nečeká. Tedy až na jednu věc, každý po jednom se přesouvá ven, kde si ho uloví jeho svědomí a ptá se, na čí straně vlastně jsme? Král? Či snad Královna? I přes značné protesty svědomí se přidávám na stranu královny, kdo by taky šel se zlodějem, který si říká král??
Vracím se zpět do hostince a sleduji jak se ostatní pomalu vytrácejí do noci.. Nakonec i my s Tomem, oba chromí následujeme Báru k Paikovu vozu. Ten nás zaveze pod kapli, která se pro dnešní noc stane našim nocležištěm. Usteleme si na zemi a vyčkáváme, jestli kdokoliv přijde pro radu od Báry, která se moc dobře vyzná v šifrách a právě šifry nacházeli po celou noc všichni ostatní nechromí dobrodruzi a ne všem rozuměli..
Dost pozdě v noci a za silného deště se u nás zjeví první zástupce skupiny - Kovář a Bára mu předává klíč k šifrám. O několik minut (hodin?) později se k nám dostaví další skupinka, která si neví rady. Pokud k nám přišel ještě někdo, tak o tom opravdu nevím a asi jsem to zaspala :) Ráno v 6 se vracíme do hostince, kde ostatní sladce spinkají. My si jdeme "na půl hodiny" lehnout. Probouzím se asi tak v 9, většina ostatních ještě spí. Luďka s Marblem a Šárkou chystají snídani. Luďka se mě snaží začarovat, abych šla znovu spát, ale nakonec zhodnotí, že jako další přípravce snídaně budu užitečnější...
Ale to už je vlastně pátek :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama