Chicago Night

23. ledna 2008 v 17:52 | Tjen Welion |  Střípky ze života mého...
Aneb náš maturitní ples!

Kolem 16-té hodiny se postupně scházíme, odnášíme všechny potřebné věci do šaten a od půl páté začínáme zkoušet předtančení. Poprvé v sále Měšťanské Besedy, a tedy je nutné provést několik posledních úprav, převléct se do šatů a znovu zkoušet. Po hodině a půl ještě vyzkoušíme, jak asi bude vypadat stužkování, nachystáme tombolu, v rychlosti spořádáme dovezené pizzy a už pomalu vyčkáváme první příchozí - hlavně z řad profesorů. Nastoupení s květinami v ruce stojíme na schodem, přičemž v 8 má být předtančení. Protože profesoři se začínají dostavovat až kolem 20 - té hodiny (maturák oficiálně začínal od 19:30, ale to je asi jedno), odsouváme náš výstup až na půl 9. Ve čtvrt na devět vzdáváme marné čekání na některé jedince z řad profesorského sboru a odcházíme do šaten, kde proběhnou poslední úpravy vzhledu, je nám popřáno štěstí a uštědřen kopanec do zadku (taktéž pro štěstí!) a už se ženeme po schodech dolů, s náležitým řevem, jen ať ti dole vidí, že 4.A je tady.
V sále je zhasnuto a my se rozmisťujeme na parketu.. A už to začíná.. Lucka a její proslov, five, six, seven, eight a už tančíme..
Každý jak nejlépe umí, nervozita je znát, ale nakonec jsme spokojení. My i rodiče..Předtančení končí, odcházíme stranou, na pódium nastupuje beatboxer, který je vzápětí kýmsi vyhnán. Alternativní program je tedy několik písniček od celovečerní kapely. Petr mě vyzve k tanci, jsme sami na parketu. To se opakuje i s Jiříkem, nikdo další nemá odvahu, až na třetí písničku přijde několik dalších párů. A je na řadě stužkování. Napochodujeme na parket, přecházíme červený koberec, na kterém si za chvilku každý užije svých pár vteřin slávy.

Přípitek (já jako jediná mám ve skleničce minerálku) a jde se zametat, padesátníků je spoustu, někteří vrazi házeli i 20ti koruny, radši nedomýšlet, co by se stalo, kdyby to spadlo někomu na hlavu.
Čistý parket patří nejprve profesorům a poté i rodičům, se kterými odtancujeme Polku a Valčík, Bez toho bych se naprosto obešla, není totiž nic horšího, než když téměř profesionální tanečník vláčí po parketu tanečnici, která nejenže neumí tancovat, ale hlavně tančí velmi nerada.
Volná zábava už je o něco lepší, tanec s Tomášem a několika přáteli je fajn, protože probíhá v duchu kolébání se po parketu, žádný pokus o to, vypadat dokonale a profesionálně s křečovitým úsměvem.
Od 11 rozdáváme výhry z tomboly, sem tam se vyskytne problém způsobený nepoctivci z řad "výherců", ale i tak se snad zdařilo. Před půlnocí se fotíme na schodech a půlnoc samotná patří půlnočnímu překvapení, kterého se odmítám účastnit. Po odzpívání půlnoční písně, předáváme dárek třídní profesorce: náramkové hodinky a zapalovač a drobné dárečky, které vybírali jednotlivci, dvojice, trojice... (My jsme se Zuzkou a Petrem zakoupili sadu propiska, mikro tužka v dřevěném pouzdře a ještě společně s Jiříkem vyrobili CD s fotografickou dokumentací našeho působení na GLP).
Tím skončila zajímavější část tohoto plesu a už se konala jen volná zábava. Tanec s "bráškou" pro mě tento večer ukončil, a zatím co ostatní odjížděli na mazec, přesouvám se s Tomem směr Přeštice.
A na závěr jedno poděkování: rodičům za finanční podporu, organizátorům za perfektní práci a hlavně Jiříkovi za trpělivost.. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama