Daleko od Ankh-Morporku

30. března 2008 v 21:08 | Tjen Welion |  Bronťárny
Z původně poklidného doma tráveného víkendu trochu sešlo :)

V sobotu ráno v půl 8 vyzvedáváme Zuzku před domem a odjíždíme směr Točník, abychom trochu pomohli Brontíkům s prací. Dole pod hradem jsme kolem ¾ na 9 a nikdo z nás se netváří příliš nadšeně z cesty do kopce, naštěstí nám zastaví kastelán a odveze nás na hrad svým vozem.
U brány nás přivítá Baryk, čtyřměsíční štěně křížence huskyho a poté ostatní lidé, kteří se trousí do umývárny a ven, všichni jsou náležitě překvapení. :)
Martin odjíždí s kastelánem podívat se, co budeme dneska dělat za práci, my se mezitím převlékáme do pracovního a přemisťujeme se na nádvoří, kde blbneme s Barykem.
Vrací se Martin a přemisťujeme se do sadu, kde máme za úkol odtahat větve na nějaké místo, kde se dají bezpečně spálit. To všichni po noci v konírně uvítali, protože to znamenalo dostatečný přísun tepla. Dělíme se tedy na několik skupinek, každá má své ohniště a jediné, co by nám mohlo práci trochu znepříjemnit, je případný útok krávy. kolem půl 12 je hotovo a my se odsouváme k dolnímu ohništi, kde se nejprve projevuje pyroman David, poté se mě záhadným způsobem opět začne řešit, co s člověkem v bezvědomí. Nakonec to dopadne tak, že se mě Tomáš snaží zvednout ze země a odnést mě "na jelena", což podle Pavla musí jít.. :) V praxi se jim nepodařilo mě zvednout ani ve třech lidech - teorie je prostě hezká věc, ale praxe je praxe.
A za chvíli už ale přijde čas na loučení a náš přesun do Plzně..
Zde je malá pauza a v 16:28 nastupuji do vlaku a odjíždím znovu směr Točník, kam dorazím v 7 večer. Prozatím se přidávám k Pétě, která vaří večeři a zároveň dělá prodavače krysího mléka pro skupinky, které pobíhají po okolí a shání ingredience pro jakýsi lektvar na zneškodnění Kvestora, který likviduje zdejší les. Vzhledem ke svému pozdnímu příjezdu se mi nepodařilo téměř vůbec proniknout do legendy, ale stačilo mi vědomí, že od teď jsem vlkodlak (Anežka mě pokousal hned za dveřmi, jen aby to neudělal nějaký upír.. A trpaslíci se naštěstí nemnoží kousáním). Následovala malá kousací bitva s upírem, která dopadla pro vlkodlaky řekněme trochu neúspěšně, ale zkuste se prát s velkou létající myší, která má ostrý špičatý zuby a snaží se vám je zakousnout do krku ;-)

Pro zpestření nám Martin přinesl ukázat malé dvoudenní kůzlátko, které si dokonce můžu pochovat.. Bylo malý, kásný a miloučký :)
To už jsme se ale rozdělili do skupin podle ras, rozebrali si ingredience a začali vařit lektvar, který se skládal z mnoha zajímavých věcí, z nichž jsem identifikovala pouze krysí mléko, jablko a jakési blíže nespecifikované koření, ale bylo tam toho mnohem víc. Když bylo dovařeno, začal Toni vysvětloval, co je třeba k tomu, abychom provedli obřad na přivolání Kvestora.
Nejprve jsme měli vymyslet píseň, kterou Kvestora přilákáme, potom tanec a také si vymyslet, co jsme ochotní obětovat a k tomu všemu nám muselo svítit pět lampionů.
My vlkodlaci jsme se přesunuli do zadní části konírny a začli jsme vymýšlet píseň. Nejprve jsme nemohli najít žádnou, kterou by ovládali všichni, ale Petr měl hlavu plnou skvělých nápadů, takže jsme se brzo dobrali alespoň k melodii. a přišlo na řadu to horší - samotný text. Ale nakonec se nám povedla složit celkem dlouhá a překvapivě i smysluplná písnička na melodii "Hlupáku najdu tě."
Následoval pokus o vymyšlení tance. Petr opět chrlil nápady, jen s naší pohybovou šikovností se je nepodařilo realizovat. Chvíli naše pokusy vypadaly náležitě komicky, třeba když jsem klečela Petrovi a Anežkovi na ramenou, ječela strachy, že mě nechají spadnout a k tomu všemu kolem pobíhal Pavel s foťákem.. Všichni ostatní už měli ovšem hotovo, takže mi volíme upravený Letkis do vlkodlačí podoby = skákání za současného štěkání :)
A teď už zbývalo jen naučit se navzájem zpívat naše písničky a vyrazit ven provést obřad. Sešli jsme se u stolů a začali se učit. A zde je text, který jsme zpívali:
Náš vlkodlačí text:
Kvestore, najdu tě,
tváříš se nadutě,
když oheň vytváříš,
když holí máváš.
Nikde se neschováš,
byť kouzla sesíláš,
jsem totiž vlkodlak,
tě vyčuchám.
Následoval skřítčí text na melodii "Sluníčko, sluníčko"
Kvestore, přileť sem,
my tě tu opijem,
posečkej tu chvíli,
náš plán spěje k cíli.
Kvestore, Kvestore.
Po tomto zpěvu nastoupil Pavel a "předzpívával" jakási pochybná slova, která jsme my opakovali.
Když bylo vše secvičeno, museli jsme ještě připravit lampiony a hurá ven přivolat Kvestora.
Nejprve jsme odzpívali naší písničku ( i když se ostatní entity trochu zdráhali zazpívat naši část "jsem totiž vlkodlak"), trpasličí písničku a poté jsme lehce zadírali na recitaci slov.
Poslední "tóny" dozněli a my jsme obětovali zvolené věci. Někteří dali vlas, sirky, trojcípý zdravotnický šátek a já svůj od tábora pěstovaný copánek, který v zájmu neobětování i mého ucha pro jistotu odřezával samotný zdravotník..
A byly na řadě tance, opět v pořadí Vlkodlaci, Trpaslíci upíři a musím říct, že tentokrát byli upíři opravdu nejlepší, ale ono je to pochopitelné, s těmi špičáky se musí tak špatně zpívat.. A za chvíli se opravdu ozval Kvestor, běhal někde po hradě, takže jsme ho vyrazili chytit. Zatímco se všichni hnali nahoru, Pavel zůstal dole a za chvíli křičí, že ho chytil. Ostatní se honem seběhli a už Kvestor ochutnával naše uklidňující lektvary. Snažil se sice ještě prchat a vzpouzet, ale nedali jsme mu šanci. Pomalu jsme ho dovedli zpět do konírny, kde už čekal Elánius, aby Kvestora převzal a odvedl.
Péťa nám během našeho honu na Kvestora uvařila výbornou večeři, kterou jsme po tomto úspěchu velmi ocenili. I když po ní zbyo dost nádobí, které bylo třeba umýt a do studené vody se nikomu nechtělo. Já nejméně promrzlá tedy odcházím do koupelny a s Petrovou pomocí (díky mu za vařící vodu!) jsme zlikvidovali nádobí za chvilku a mohl pokračovat program, který spočíval v příjemném posezení u krbu.
Každý si zabral místo tak, aby byl co nejblíže teplu, ale lidé postupně odpadávali a odebírali se do spacáků. Pavel nás pobavil několika neplánovanými kousky, jako bylo zalezaní do samotného ohniště a následné přidušení se kouřem, a poté si zapnul hlavu do mikiny a nemohl jí rozepnout.
V pozdějších nočních hodinách už u krbu vytrvávalo jen několik jedinců: Anežka, David, Hánčí, Maggi, Pavel a Žvejklárka, přičemž David pyroman se staral o oheň a občas nás málem upálil, když jeho pochybná dřevěná konstrukce podlehla gravitaci a řítila se k zemi.
Kolem 3. hodiny nového času se rozhodujeme, zda jít či nejít spát. Konírnu zavrhujeme rovnou, ale uložíme se hezky sem do tepla, někteří ven a spíme až do rána, kdy Davidovi hodinu zvoní budík.
Protože je zima, nikdo se ho nepokusí vyhodit ze spacáku, aby mohl odjet, takže Davidovi nezbude nic jiného, než tu s námi zůstat až do 12-ti. Když už se donutíme%
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hančí Hančí | 31. března 2008 v 11:19 | Reagovat

Jako vždy moc hezky popsná akce a samozřejmně i pěkné fotky (zvláť některé ;-) )

2 Tjen Tjen | 31. března 2008 v 19:34 | Reagovat

Díky :) Jsem ráda, že se líbí :) a že bych uhádla, které fotky jsou ty některé? ;-)

3 Hančí Hančí | 1. dubna 2008 v 7:55 | Reagovat

No já myslím že určitě, ale zatím bych to nechala jen mezi námi:-)

4 Anezka Anezka | 1. dubna 2008 v 10:01 | Reagovat

Ja to nechapu... ;-(

5 Hančí Hančí | 1. dubna 2008 v 10:08 | Reagovat

To nevadí...Ten kdo má  chápat snad chápe...

6 Tjen Tjen | 1. dubna 2008 v 16:19 | Reagovat

Hančí: Mno to je jasný :)

Anežka: To je jen takový plácání do větru :D

7 Pavel Pavel | E-mail | 2. dubna 2008 v 8:11 | Reagovat

zapomela jsi dodat ze kuzlatko bylo i pocurany:)

8 Vanda Vanda | E-mail | 2. dubna 2008 v 14:08 | Reagovat

Ahojky, fakt moc hezké povídání. :o) i fotky :o), akorát na té první se strašně mračim ... už vím, proč mi Petr říkal, abych se usmála ... :o)

9 Dráče Dráče | 2. dubna 2008 v 15:48 | Reagovat

Tak tak, je mi skoro blbě se opakovat, fotky i shrnutí povedené, díky

Menší reklama i na moje spisování http://www.alejaci.cz/drace/

A jenom bych upravila to tvoje spani ve tri rano novyho casu-jak uz jsme resili vcera na klubu, ja s Petou jsme sli s pat v pul treti novyho, a to jste se rozhodne netvarili, ze pujdete zanedlouho spat...

10 Tjen Tjen | 2. dubna 2008 v 20:24 | Reagovat

Pevle, já toho zapomněla :D A na většinu věcí sem si vzpomněla při písemce z chemie, což mělo za následek, že sem ještě během tý písemky napsala další  2 A4ky textu, a když přišla profesorka, tak se dost divila co to píšu :)

Vanda: Díky! Mno to se stane, tak já příště budu dávat pozor, aby se mi na fotkách nikdo nemračil :)

Dráče: Děkuji :) To tvoje povídání je fakt moc krásný! A s tim spanim fakt nevim, asi to teda bylo o dost dýl... :)

11 Tjen Tjen | 2. dubna 2008 v 21:38 | Reagovat

Pro neplzeňáky: Dýl = později :) to něktrý lidi dost irituje ;-)

12 Dráče Dráče | 2. dubna 2008 v 22:16 | Reagovat

Tejn:ja ti nevim, dyl se mi sice nelibi, ale prezijuto a to jsme cistokrevny prazak ;)

13 princezna deniska princezna deniska | 3. dubna 2008 v 9:00 | Reagovat

Klaaaaaarkoooooooo nuf nuf nuf ahoj... moc hezky popsane!!! Sikulka sikulata mrousk.... Baryk posila pac a pusu

14 Anežka Anežka | 3. dubna 2008 v 20:25 | Reagovat

"Dýl" je v pohodě, to známe i v Hradci ;-)

15 Tjen Tjen | 3. dubna 2008 v 20:29 | Reagovat

To je dobře ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama